Diagnóza českého průmyslu

Článek2

Zrovna jsem zhlédl krátkou přednášku od Ladislav Verner z firmy Soma Engineering z Lanškrouna. Firma oceněná mezi Českými Lídry v roce 2020.

V ní popisuje vývoj v posledních 30 letech v českém průmyslu a jeho dopadnu na HDP. Respektive, změnu z nastavení na výrobnu finálního produktu na subdodavatelskou montovnou nefinálního výrobku.

Odkaz zde 🇨🇿 http://bit.ly/diagnozaprumyslu 🇨🇿

Vím, že pro mnohé to je známá pravda. Co se mnou osobně zarezonovalo, byl kladený důraz na propad systému vzdělávání a vedení investic do aplikovaného výzkumu.

Pan Verner porovnával naši vládní politiku s německým přístupem v oblasti vědy a výzkumu. Německý přístup je tvořen 25 % do základního výzkumu a 75 % do aplikovaného výzkumu. Náš přístup? Přesně opačný.

To dle jeho podnikatelských zkušeností vede k propadu českého průmyslu v dlouhodobém měřítku. Protože skrze časté zahraniční vlastnictví českých podniků jsou poznatky získané z výzkumu pouze částečně použité do českých inovací a tedy do tvoření nových produktů s vyšší přidanou hodnotou.

Chtěl jsem si udělat vlastní závěry a tak jsem věnoval hodinu času průzkumu dat z Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a Českého statického úřadu (ČSÚ).

Celková částka státem rozpočtovaných výdajů na výzkum a vývoj dosáhla v roce 2019 výše 35,8 mld. Kč. Aktuální plán na rok 2022 počítá s výší 38 mld. Kč (nárůst oproti letošnímu roku o 500 mil. Kč).

Co mě ale zaujalo, byla výše podpory oproti HDP, státnímu rozpočtu a minulým rokům. Například Švédsko v září 2020 zareagovalo na aktuální dobu tak, že zvýšilo rozpočet na výzkum a inovace o skoro 8 mld. Kč. Tyhle peníze se mají rozdělit v letech 2021 – 2024 jako jeden z nástrojů pro boj s pandemií, následky digitalizace, kriminality a segregace (Zdroj: Swedish Research Council, dostupný na vr.se).

Prezident Joe Biden z USA oznámil masivní investice do vědy taktéž, například The National Institutes of Health (NIH) vyroste o 50 mld. $, The National Science Foundation vyroste o 20 % na 10,7 mld. $ a takový The Department of Energy’s Office of Science dostane 400 mil. $ navíc (Zdroj: Sciencemag.org). (Jsem zvědavý, kde na to vezmou a jestli to projde, ale o.k.)

A co již porovnávaní sousedé? Německo oznámilo nový plán na redukování státního dluhu , ovšem zároveň si “dláždí cestu růstu historickými investicemi do digitalizace a ochraně klimatu”. V roce 2018 investovalo 108 mld. EUR za vědu a výzkum, což bylo 3.13 % HDP. Plán pro rok 2025 počítá s rozpočtem ve výši 3,5 % HDP. (Zdroj: Usnews.com, 24. 3. 2021 a osa-opa.org.com, 19. 2. 2021)

Když se vrátíme zpět do naší země, zajímalo mě, jak jsou tedy u nás dané prostředky vynakládány. Do jakých typů výzkumů a pro jaké organizace jsou určené.

Logicky jsou na prvním místě veřejné a státní školy. S politikou paušální platby za každého studenta (tlak na kvantitu) to ani jinak nejde. Mimochodem, komentář pane Vernera ve videu nebude pro mnohé příjemný.

Co mě ale zaujalo, bylo prohlášení na stránkách RVVI ohledně vedení rozhovorů s vládou o rozpočtu na vědu a výzkum v následujících letech.

“RVVI se současně na vládu obrátila s žádostí o co nejširší aktivaci a zapojení všech disponibilních veřejných zdrojů pro podporu vědy a výzkumu s ohledem na jejich význam a strategický dopad v situaci aktuální pandemie. Bez robustní podpory kvalitního výzkumu nelze úspěšně čelit rizikům a hrozbám současného světa.” (Zdroj: Vedavyzkum.cz, 30. 3. 2021)

Což rozhodně moc optimismu do žil nepřidá. Vláda asi počítá i nadále, že bude razit východoevropský princip rozdělování investic do výzkumu.

Jsem doktorand na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. A musím přiznat, že jsem (asi jako každý student) byl často přítomen diskusí, kde jsme rozebírali praktické přínosy našeho studia do života.

Velmi bouřlivě zastávám názor, že věda a praxe má jít ruku v ruce a že mají společný cíl. Obzvláště nyní, kdy nekompetentní projektový management naší vlády silně narušuje strategické i operativní rozhodování lidí i organizací a je přítěží pro udržitelnost.

Myslím si, že právě nyní je doba, kdy se firemní svět a akademický svět musí spojit a společně jednat. Protože diagnóza současného stavu českého průmyslu není tak zářivá, jaké má právo a povinnost být.

Myslím si, že je doba, kdy je třeba zbavit se starých křivd a začít, společně, čerpat moudrost.

Co si o tom myslíte vy?