Siddhárta

Siddhárta nebo-li Indická báseň je kniha Německého autora Hermanna Hesseho napsána mezi lety 1919-1922.
 

Autor byl inspirovaný filosofickými směry Buddhismu a Hinduismu, na kterých je také celá kniha postavena. Knihu lze svým způsobem opravdu chápat jako filosofickou báseň. 

Hesse zde reflektoval existenční problematiku a sociální témata, která byla pro jeho dobu aktuální a stále aktuální jsou! Hledal odpovědi na existenční otázky ve východních filozofiích, která mu byla nejbližší a do jisté míry někteří lidé říkají, že příběh Siddhárty je příběh Buddhy samotného.

Hlavní hrdina knihy se jmenuje Siddhárta, je to syn Bráhmanů, který byl v očích svých rodičů a okolí téměř dokonalý, avšak sám Siddhárta se tak vůbec necítil. Byl velmi nešťastný a jeho život nebyl naplněn, postrádal smysl života a chtěl poznávat krásy světa a života takového, ale především chtěl přijít na otázku, jak dosáhnout vysněné nirvány ? 

Proto se mladý Siddhárta rozhodl pro útěk z domova.

Kniha je psaná chronologicky, tak jak šel Siddhártuv život a jeho cesta k vytoužené nirváně.

Příběh má 4 hlavní kapitoly, které reprezentují největší rozhodnutí a životní poznání našeho hlavního hrdiny. 


1) Siddhárta jako Bráhman - Siddhártuv život před odchodem z domova a důvody k odchodu.

2) Siddhárta jako Šramana - Zde hlavní postava poznává veškeré moudré vědění a učení, která přivedla duchovní velikány k nirváně, avšak ani zde Siddhárta nenachází uspokojení, po kterém touží.

3) Siddhárta jako Boháč - Stále ještě jako mladý klučina se Siddhárta dostává do města, kde začíná objevovat strasti a radosti lidí žijících ve městě. Protože Siddhárta přistupuje k životu jako ke hře, začne se mu nesmírně dařit a nachází ve městě svou lásku a k ní patřičné strasti. Začíná být upnutý ke své lásce a to ho opět vrací do koloběhu karmy. A proto je nucen odejít z města, avšak zanechává ve městě se svou milou i nový život, o kterém sám netušil, že zplodil.

4) Siddhárta jako převozník - Už jako dospělý muž se vrací na místo, kde potkal moudrého starce, který rozuměl řeči řeky a rozhodl se zde žít a převážet lidi, tak jako jeho přítel. Až se jednoho dne u dveří objeví jeho stará láska i se synem. Začali žít pospolu, když to náhle jeho láska umírá na hadí uštknutí a Siddhárta je nucen starat se o syna sám, který byl vychováván v luxusu a přepychu. Siddhárta se mu snaží předat veškeré učení a moudra, ale potkává se to s neúspěchem. Syn si s otcem nerozuměl, až nakonec utekl z domova a Siddhárta už jako stařec se ho vydává hledat do doby, kdy dospěje k bodu, že to samé před mnoha, mnoha lety udělal svým rodičům on sám. A uvědomil si, že to je nedílná součást lidského bytí, že mu může předávat moudrosti, kterých sám na svém životním příběhu nabyl, ale ta cesta a osud byla jeho a musí nechat syna najít si tu svou!

Tato kniha má neskutečný filosofický přesah a hlavní myšlenkou knihy je, že nikdo a nic z našeho okolí nás šťastné neudělá. Pouze my jsme režiséry vlastních životů a sami si musíme projít lekcemi a pochopením, abychom se jednoho dne také dostali k vysněné nirváně, tak jako náš hrdina Siddhárta. 


Autor: Dušan Kříž